Něco málo, co jsem se naučil o tomhle světě

• 
  

 " Předsevzal jsem si, že poznám moudrost, poznám i ztřeštěnost a pomatenost. Poznal jsem však , že i to je honička za větrem, Neboť kde je mnoho moudrosti, je i mnoho hoře, a čím víc vědění, tím víc bolesti."
(Kazatel 1:18)

Už skoro pětatřicet let jsem na tomto světě a možná bych pro těch pár z vás, kteří přelétnou tyto řádky, mohl krátce sepsat to málo, co jsem od něj za tu krátkou chvíli pochytil. 
Věřím, že pravda (Kristus) přišla na tento svět lži, aby ho usvědčila a odsoudila jednou provždy. Tento svět nenávidí pravdu, proto ji ukřižoval. Naopak přirozeností tohoto světa je lež, klam a přetvářka. Vidím všude kolem sebe, že pravda je vždy v menšině. Proto jít s většinou se vždy rovná, rovnalo a bude rovnat- jít se lží. Je to tak od počátku. 

Lidé hledají jistoty ve světě, který je obklopuje. Lidé primárně nehledají pravdu, ale jistotu, o kterou by mohli opřít tíhu své existence. Jakýsi pro mne neznámý kód či síla jim velí, aby automaticky považovali jim přednesené jako pravdivé. Aby automaticky považovali svět za místo, které má své mouchy, ale z podstaty je dobré. Každý se snaží urvat si svůj kousek štěstí a držet ho za pačesy. Najít si něco, co bude jen jeho, něco, co bude jen pro něj posvátné. Co bude zdrojem jeho radosti v marnosti bytí. 

Neznám lepší opis lidského života, než jak ho popsal kazatel a král z dávných dob: "Honička za větrem". Čím více otázek, tím méně odpovědí. Život bez otázek zdá se mi jako rajská hudba. Informací je zvláště dnes tolik, že lidé jsou jakoby uvěznění ve spletitém labyrintu, kde se lež stává pravdou a pravda lží. 

Pamatuji si, jak jsem jako malý kluk přemýšlel nad různými otázkami, které mi nedávaly smysl. Nakonec jsem ale vždy vyhodnotil, že kdo jsem já, abych zpochybňoval toho obra obrů- všeobecné přesvědčení? Ty "chytré"? Pravda je dána ne logikou, ne rozumem, ne citem pro detail, ne kritickým zkoumáním.. Co definuje pravdu ve světě lži? Ano, je to většina. Jediné, co stačí na to, aby se sebe větší nesmysl, který odporuje našim základním instinktům a našemu zdravému uvažování, stal pravdou, je uznání této věci většinou lidí, co chodí po téhle Zemi. 

Ano, ve světě bláznů bude normální člověk blázen. Pokud se většina lidí shodne na tom, že je lepší chodit po rukou, než po nohou- pokud nebudete chodit po rukou, většina vás odsoudí a zavrhne. Lidé se můžou shodnout na tom, že to nejlepší pro ně je nosit náhubky a dusit se v různých plynových maskách nebo že je pro ně nejlepší, když se vzdají úplně všeho, co mají rádi a na čem jim zde záleží, když nechají týrat své děti a vrhají je vstříc děsivé budoucnosti naprosté kontroly a ztráty soukromí a jakýkoliv práv. Nechat si píchat tajuplné substance, které nevratně změní jejich genetický fond. Nechat se ponižovat, tupit nepokrytým výsměchem, trpět šikanu bez udání příčiny atd.. 

Proč ne? Vždyť je to pro dobrou věc, že ano? Ale pamatujte na základní pravidlo tohoto světa: "Pravda je vždy v menšině a vždy jí tento svět nenávidí." Jestli jsem se naučil o tomhle světě jen jednu věc, tu vím ale s naprostou jistotou. Pravda je vždy v menšině. Pravda je vždy v útisku, pravda je vždy v ústranní, pravda se nikdy nedere dopředu, nikdy na sebe neupozorňuje. Proto milý čtenáři, pokud stojíš na straně většiny, já ti s nezlomnou jistotou říkám, že stojíš ve lži. 

Jak řekla Pravda, která přišla na svět: "Úzká je cesta a těsná je brána vedoucí k životu a málokdo jí nalézá". Hledat pravdu v tomto světě, je ono chytání větru. A přece je zde něco, co ukazuje těm, kteří to chtějí vidět, že král je nahý. Problém je, že na to, abys mohl vykřiknout, že král je nahý, potřebuješ být dítětem. Jen dítě může být tak "hloupé", aby něco takového vykřiklo nahlas, že? Neboj se být dítětem a vykřikni, že král je nahý. Vykřikni, že tenhle svět už nadobro zešílel. Anebo ne. Ale nesváděj k hříchu ty maličké, kteří to křičí. Nesváděj je do svého světa většinové servilní nesmyslnosti, kde zdravý rozum již dávno odcestoval do teplých krajin. Kde se všichni chovají, jako kdyby byl král oblečený nádhernou róbou, protože se bojí vykřiknout "král je nahý". 

• "Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed a řekl: „Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského. Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském. A kdo přijme jediné takové dítě ve jménu mém, přijímá mne." (Matouš 18:2-5)

• V ten čas řekl Ježíš: „Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče: tak se ti zalíbilo.
  (Matouš 11:25-26)