Komentáře fb: Věci ducha a těla- narození z ducha fyzická tělesnost

 Pisatel 1: "Co se narodilo z Ducha svateho (Ducha Boziho s velkym D) je duch cloveka, ktery je v nem - to je ten vnitrni clovek srdce, kterym se zdobime, to masite znovuzrozene srdce.. duch s malym D.. v protikladu k tomu Adamovu zlemu kamennemu srdci, ktere bylo naplneno pychou poznani dobra a zla, kdyz pojedl ze stromu poznani. My vsak jime z Krista, ze stromu zivota, z toho chlebu sestupujiciho z nebe. A ten zivot je Kristova svata laska, ktera byla skrze Ducha sv. vylita do naseho srdce (ducha cloveka, ktery je v nem - nebot Kdo se spojuje s Panem je s Nim jeden duch.. a jinde Buh je Duch a hleda ty, kteri ho budou uctivat v duchu a v pravde)... to neni ta lidska sentimentalni nedokonala pokrytecka laska.. tahle laska NENI Z TOHOTO SVETA... znas sveho ducha? Znas svoje znovuzrozene srdce, pokud ses narodil znova? Znas svuj Zivot? Nebo tu jen sermujes versiky bez toho, aniz bys vedel, o cem vlastne pises? Panuv sluzebnik nema byt hadavy... pouze TEN, KDO DOKONALE MILUJE, NAPLNIL ZAKON. Dokonala laska Kristova je naplnenim zakona - proto kdo miluje bratra, nehresi. Kdo ale nemiluje bratra, ktereho vidi, nemuze milovat Boha, ktereho nevidi, vzdyt BUH JE LASKA. (1.Janova) A ti, kdo ho miluji, plni Jeho prikazani lasky. A Jeho prikazani neni tezke (pokud nejsi krestanem duse a tela, ktere dokonale nikdy nebudou). Jsme v Jeho synu, dostali jsme ducha a stali se syny Bozimi, nebot On se prvni stal Synem cloveka. A to je ta laska k Bohu, ze MILUJEME JEHO DETI... Miluj blizniho sveho jako sam sebe... a to z duse ani z tela nelze.. chapes to? A presto znam sveho ducha, protoze vim/e, co nam bylo od Boha darovano. Co oko nevidelo ani ucho neslyselo, co ani na to stare kamenne srdce nevstoupilo, TO NAM BUH ZJEVIL skrze sveho Ducha... a kde? V nasem duchu, ktery se s Nim spojuje a je s nim jeden duch... jestli neznas sveho ducha a cekas, ze ho dostanes az po smrti, tak nezijes a nikdy jsi jiz nyni nepresel ze smrti do zivota a neplati pro tebe Galatskym 2:20... Pisatel 2: "Narození z Ducha je kompletně odděleno od našeho fyzického těla. Vše, co se týká fyzického těla a "života" (těla smrti a hříchu) je otázkou narození z těla-tělesnosti. Věci Ducha nemůže tělesný člověk přijímat a chápat, neboť jsou pro něj bláznovstvím, protože se netýkají fyzických projevů, pocitů nebo zážitků. Moje tělo, můj duch, vnitřní člověk, můj bližní, to vše je pro mě Kristus. Kristus se stal pro mě všemi věcmi, včetně lásky, moudrosti, posvěcení, dokonalostí, poslušností zkrátka celým mým životem. Tento život je ale SKRYTÝ- neprojevený v této tělesné (hříšné) schránce a v tomto "životě", který pouze čeká na smrt a pravým životem není. Můj pravý život je skrytý spolu s Kristem v Bohu. Tím pádem se vylučují jakékoliv tělesné manifestace a projevy tohoto života směrem k nějakému demonstrování Krista skrze hřích (tělesnost). Já jsem ZEMŘEL tomuto životu, této tělesnosti a proto jsem se narodil znovu- Z DUCHA- DUCHOVNĚ- duch není vidět, a jak píše Jan: "Ještě nevyšlo najevo, co budeme"... Můj poklad není zde, zde pro mě není nic, žádné demonstrování nějaké fyzické tělesné lásky pro potvrzení si duchovních věcí, vše je to oddělené, skryté a doposud neprožívané. Proto je mé očekávání v naději a naděje, kterou je vidět, není už naděje.

Moje tělo je Kristus ne toto fyzické tělo, protože tělo bez ducha je mrtvé, stejně jako víra bez skutků (Moje skutky jsou Kristus). Proto jsem v Kristově těle a i když to vypadá, že žiju v tomhle těle teď a tady, není to tak- zemřel jsem tomuto tělu a životu. Vzdal jsem se tohoto života, zapřel sám sebe, měl v nenávisti svůj život.. Nové víno DO NOVÝCH MĚCHŮ.
Ale dnešní křesťané neustále rvou nové víno do starých měchů. Ducha Kristova do starého hříšného těla smrti a hříchu. Nedokáží oddělit věci ducha a věci těla, nehledí k neviditelnému, ale k viditelnému a hledají vnější tělesné znaky svojí "víry"... Ale tady prostě není nic k vidění a prožívání duchovních věcí- vše je odděleno od tohoto já, vše je Boží práce mimo nás. Proto zákon víry vylučuje chloubu, nikdo se nemůže chlubit zde ničím, protože tady není nic vidět z duchovních skutečností. Bůh nikoho nevylepšuje tělesně, ale naopak nabádá ke smrti a nenávisti tohoto fyzického já- tohoto života hříchu a smrti. Kdo je NOVÉ STVOŘENÍ tak je jím mimo tento fyzický hříšný svět určený k zániku. "Život to je pro mě Kristus a smrt je pro mě zisk". Takže já si nepotřebuju hrát na nějakého supermilujícího křesťana, protože moje láska je Kristus, ne moje fyzické či emocionální projevy....Nepotřebju se dělat lepším v těle než feťáci, protože nejsem.. A osobně (tělesně) je mám radši než všechny ty pokrytecké křesťany co si hrají na Bohem vylepšené super nad- lidi a přitom to jsou stejný ubožáci jako kdokoliv jinej... lol
Jsou nazí, ale myslí si, že mají super nádherný šat, protože ho můžou ukazovat před druhými a sami před sebou...
"Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý.
Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl."
(Zjevení 3:17-18)

Komentáře


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Génius průměrnosti

Obrázek
  Pod šedivými mračny nekonečně putujícími do nikam, které ženou větry stále se točící v kruhu, pod azurovou oblohou v noci hvězdy posetou, já spatřil jsem dokonalého člověka pro tento svět- spatřil jsem génia průměrnosti. Možná, že tento svět byl stvořen pouze pro něj, aby mohl vyniknout a aby ho mohl milovat. Osvojit si genialitu průměrnosti a být vždy ten, kdo v ní nachází rozkoš a zalíbení.  Zapadnout do šedě bezvýznamných dějů a bezvýznamných stále se opakujících myšlenek, bez jakýkoliv ambicí ptát se po smyslů jevů a věcí. Brát vše jako již dané a předem přednesené, brát vše jako již vyřčené a smyslu odpovídající. Nacházet štěstí ve vlastní bezvýchodné konečnosti. Důvěřovat přednesené pravdě o sobě, o světě i o jeho kráse a nebezpečenstvích. Schovat se do průměru bytí a pozorovat svoji existenci ubíhat do neznáma a přitom si neklást žádné otázky. Umění nacházeti smyslu v nesmyslech.  Znovu jsem se podíval na génia průměrnosti, jak štěstí chytá do rozevřených dlaní a...
Další informace

Od čeho potřebujeme záchranu? (Polemika nad náboženským zneužitím Boží záchrany v Kristu)

Obrázek
 Křesťanské náboženství proklamuje záchranu v Ježíši Kristu. Kazatelé tohoto náboženství lidem říkají, že potřebují zachránit, že potřebují Spasitele- Mesiáše. V první řadě nelze nikoho zachránit, pokud sám necítí, že je ztracen. Pokud už ovšem někdo cítí, že je ztracen, cítí, že není dobrý, ale zkažený, potom přichází potřeba po záchraně. Jenže křesťanské náboženství zcela satansky otáčí význam a samotný pojem záchrany, která je v Kristu.  Toto náboženství totiž hlásá, že předmětem a smyslem záchrany je změna vašeho tělesného života, což je v přímém protikladu k pravému evangeliu. Asi všichni tak nějak cítíme, že pokud bychom mohli definovat tuto tesknou fyzickou existenci, asi nejlepší definice by byla, že je to utrpení, nebo snaha o eliminaci utrpení. Každý z nás se snažíme eliminovat utrpení na nejnižší možnou úroveň, ačkoliv vyhnout se mu nikdo samozřejmě nemůže. Paradoxně sám Ježíš zde na Zemi velmi trpěl a pokud bychom tedy použili onu náboženskou rovnici- Ježíš trpěl z...
Další informace

Jak být svatý?

Obrázek
Každé náboženství tohoto světa vede svoji (svatou) válku za své ideály a za své představy o tom jakým způsobem dosáhnouti věčnosti. Veškerá koncentrace a moc náboženství, ať už skrytě nebo otevřeně, staví do středu veškerého úsilí a boje o dobro a svatost jedinou stvořenou bytost- sebe, totiž člověka.  Od mládí je člověk formován dle vzorce stromu poznání dobra a zla a je mu dobově vštepována morálka skrze lidské instituce a autority. Svět zla paradoxně miluje dobro. Miluje všechny ty hrdiny, kteří chrabře zachraňují utlačovaný a obyčejný lid. Miluje snahu o nápravu a tělesný výkon vyžadující úsilí lidské vůle ke změně k lepšímu obrazu.  Jedná se o víru, která je esencí veškerého světského myšlení a prostupuje napříč všemi náboženstvími světa a rovněž napříč všemi ideologiemi světa. Došel jsem k jednoznačnému a pevnému závěru, že ateistický materialista má stejné přesvědčení a stejnou víru jako fundamentální puritánský křesťan nebo zapálený new age ezoterik. Všechny spojuje ví...
Další informace